Ohlédnutí za …

01.05.2015
Prvomájová víkendovka

Přesto že květen nezačal zrovna zářivě, nýbrž nás přivítal zamračenou oblohou a dešťovými kapkami, nic to nezměnilo na odhodlání užít si volný den naplno.
A tak nikoho neudivilo, když se v 9,30 hod vyvalilo z objednaného autobusu přes 20 dětí – členů SK Břidličná a vydalo se po již známé cestě směrem k JK Jestřábí. Jasně, že bylo vše předem dohodnuto, a tak na ně čekali koně, ale i horký čaj, nějaké potraviny a později, dokonce i oběd. Ale to hlavní, proč se všichni vydali zrovna sem, byli koníci, střelba z paintballových zbraní a vlastnoruční výroba čmelákovníku. O tom, že se veškerá očekávání splnila na jedničku, napoví nejvíce pořízené fotografie z průběhu dne.
Jen je ještě třeba zdržet se chvíli u toho divného slova čmelákovník. Zjednodušeně lze říct, že jde o domeček speciálně vyrobený pro zahnízdění čmeláčích matek. Známe je všichni, ty velké bzučivé včelí medvídky, poletující při zemi a hledající si vhodnou škvírku, v níž by se mohli usadit. Proč je jim třeba věnovat tolik pozornosti? Tak o tom by vám mohli vyprávět právě členové přírodovědného kroužku při SK Břidličná, kteří se o celou víkendovou akci přičinili v rámci projektu Zelené školy, vyhlašované sdružením Tereza, za finanční podpory nadačního fondu Tesco. Oni jsou totiž naši čmeláci pro opylení rostlin stejně potřební jako včely medonosné. Přesto je jim věnováno mnohem méně pozornosti. A možností pro jejich přirozené úkryty rovněž ubývá. A tak se výše zmíněné děti rozhodly aspoň o malou nápravu.
A proč zrovna o víkendu a na JK Jestřábí v Oskavě? I nato vám můžeme dát snadnou odpověď. Spolupráce těchto dvou občanských sdružení probíhá již dlouhodobě a k plné spokojenosti obou stran. To znamená, že je zde vždy možné spojit příjemné s užitečným. Tedy zábavu i kucení pro užitek. A co víc si přát.

Květa Děrdová
vedoucí SK

fotografie z akce

Po zveřejnění tohoto článku se ozvalo několik nadšených dětí i pedagogů s dotazy, co to je Zelená akce, a zda budeme tuto akci ještě opakovat. Potěšilo nás, že výroba čmelákovníků tolik zaujala.
Proto se SK Břidličná, jako pořadatel, rozhodl zařadit jejich výrobu i do krajského kola celorepublikové přírodovědně ekologické soutěže Zlatý list.
I zde se jejich výroba opravdu vydařila. Vzniklo dokonce 30 nových domečků, které se rozjely spolu se svými tvůrci do škol po celém Moravskoslezském kraji, kde si je umístí na vhodné stanoviště.

18. 4. 2014
Probouzení jara na JK Jestřábí

Tak hotovo, jaro už může opravdu konečně propuknout.  Na víkendovce 11. – 13.4.  jsme ho totiž prostě naplno odstartovali! 🙂  Tu pro nás zorganizovala  společně občanská sdružení  SK Břidličná a JK Jestřábí, za výrazného finančního přispění Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky, v rámci projektu  SMOK – SÍŤ MULTIKULTURNÍCH OTEVŘENÝCH KLUBŮ.
Ale asi by bylo lépe napsat trochu víc, viďte. Tak se o to pokusím. Jak už stojí v úvodu, vše se uskutečnilo minulý víkend. To se totiž sešlo v Oskavě, místní část Václavov, kde mimo sídla JK Jestřábí stojí i  hotel, 24 účastníků.
Pravda, začátek byl poněkud akční, protože správce hotelu nějak pozapomněl na náš příjezd a  přijel na místo až po nás. Ale potom bylo již vše v pořádku, za chvíli byly teplé i radiátory, teplá večeře a kdo byl vytrvalý, dočkal se i teplé vody ve sprchách. 🙂 Večer jsme zahráli ledolamky a plni očekávání co nás ještě čeká, usínali.
Sobota byla plná slunce a naplněná nepřetržitým programem. Vyfukovali jsme velikonoční vajíčka, zadělávali těsto na ukrajinské velikonoční pečivo skrývající se pod názvem kulič a dozvěděli se zajímavosti o obyčejích velikonočních svátků tak, jak se tradují na Ukrajině. Při besedě, na kterou mezi nás přišla i paní která žila dlouhou dobu v USA,  jsme se dozvěděli o životě a vítání jara v Americe a další zajímavosti.
Využili jsme i hezkého počasí a zajezdili si na koních, zahráli paintball. Nechybělo pátrání po okolí, cílem však nebylo hledání velikonočních pamlsků, nýbrž prvních jarních kvítků, které se ve volné jesenické přírodě nesměle hlásily. Ale nemyslete, o sladkou odměnu v podobě čokoládové figurky velikonočního zajíčka jsme rovněž nepřišli. Čekal na každého, kdo splnil všechny úkoly sobotního dne, a to si pište, že jsme se snažili na něj dosáhnout. 🙂
Když se venku ochladilo, sesedli jsme se opět v klubovně a byli svědky toho, jak lze z mléka vyrobit domácí sýr. Ti odvážnější se dokonce stali i pomocníky při tomto snažení, Ostatní jen napjatě sledovali co se bude dít. Jasně, pokud bychom to chtěli vidět ve skutečném časovém rozvrhu, čekali bychom plné 3 dny. Ale náš lektor Lubor se vyzná v časovém posunu, 🙂 a tak celý proces trval jen o něco víc než hodinu. A ještě pro nás přinesl již dříve zhotovený vzorek. Mňam, byl dobrý! Večer jsme byli tak utahaní, že nás ani nikdo nemusel dlouze přemlouvat, abychom šli spát. Nedělní ráno sice začalo malinko zataženou oblohou, ale měli jsme štěstí, déšť se spustil až po našem odpoledním odjezdu. Na plánu bylo dokončení velikonočních dekoračních drobností, které jsme si odvezli domů jako připomínku hezky prožitého víkendu. Čas i počasí vyšlo i na druhé kolo koníčkování a kluci se ještě jednou pokusili zahrát na kovboje a zkrotit značkovací pistole. 🙂 Po obědě se kluci za podpory lektora pustili do pletení velikonoční pomlázky. Ti šikovnější si mohli dokonce vyzkoušet uplést ji z 8 proutků, ostatní alespoň ze čtyř. A znáte kluky, hned si je chtěli vyzkoušet i v praxi. 🙂  Prostě pohoda, jen ten autobus, co si pro nás v 15 hodin přijel, mohl mít ještě aspoň ze dvě hodiny zpoždění. Nu nevadí, sejdeme se zase příště, a věřím že to bude brzy.

Niky

fotografie z akce

6. 11. 2012
Uspávání
broučků

V rámci dlouhodobé spolupráce mezi našim JK a SK Břidličná, jsme se i letos podíleli na přípravě a zdárném průběhu zábavného odpoledne pro omladinu ve věku 2 až 16 let. Tedy již tradičního rozloučení s teplými podzimními dny, nazvaného Uspávání broučků, které se letos konalo 30. 10. 2012. Proto nemohli v Břidličné chybět ani naše koně. Tedy přesněji, Jiskřička s Lanou. Jak jinak, že. 🙂 Počasí sice nebylo zrovna podzimní, vzduchem poletoval sníh a nebýt dostatku teplého čaje, asi by nejedno dítě spíše odpadlo ze sedla, než seskočilo. Nicméně zájem o povožení byl veliký a trpělivost členek našeho oddílu, které kobylky vodily také. Jako bonus jsme letos navíc pomohli zajistit na odpoledne i nafukovací skákací hrad. A když po lampionovém průvodu rozzářil oblohu ohňostroj, nebylo co dodat.  Prostě to nemělo chybu a už se těšíme na další společné akce!

San

Fotografie z akce

6. 11. 2012
První zimní poškádlení 

Přestože první sněhová nadílka má podle pranostiky přijít až na Martina, tedy 11. listopadu, letos se první sněhové vločky snesly na naši krajinu již koncem října – v noci z 26 na 27.10. Někomu  přinesla ta  nečekaná nadílka radost, druhému spíše starost. A jak tomu bylo na Jestřábí? Odpověď vám dají fotografie, které pro radost nás všech pořídila Kristýna. Určitě z nich vytušíte pohodu a klídek! 🙂

San

Fotky

6. 11. 2012
Milá návštěva

24.10.12 se za námi opět přišly podívat a povozit své ratolesti  na koníčcích, členky zájmového sdružení maminek z nedaleké Libiny. Přijíždějí za námi několikrát do roka a je třeba říct, že s sebou přiváží dobrou náladu a veselí. Proto jsou vždy vítanými hosty! 🙂
A nejen to. Za dobu co se již známe a spolupracujeme spolu (MDD…), začínáme přemýšlet i o rozšíření společných akcí pro děti a jejich rodiče či prarodiče. Nějaké náměty už máme, tak věřme, že nezůstanou jen na papíře, ale naopak přispějí k prohloubení vzájemné empatie a mezilidských i mezigeneračních vztahů.

San

Fotografie z akce

6. 11. 2012
Hubertova jízda

Je již takovým nepsaným zvykem, že konec aktivní celoroční sezony se nějakou formou oslavuje stejně, jako její začátek. U vodáků se jedná o zamykání řek, u horolezců o zamykání skal, u  milovníků přírody třeba zamykáním studánek…, a tak by bylo možno pokračovat. Pro nás koňáky je takovým svátkem právě Hubertova jízda, která dává možnost všem příznivcům tohoto sportu či obdivovatelům těchto ušlechtilých zvířat setkat se, popovídat, vyměnit zkušenosti i navázat nová přátelství.
A tak není divu, že se na tento den, jako svůj svátek těší všichni koňáci, stejně jako ti naši z JéKáčka J. Proto se v již dříve avízovaný den, tedy  20.10. 2012, vypravili alespoň čtyři z nás do Úsova. Ptáte se, kdo byli ti šťastlivci, na které tentokrát vyšel los?
Správně tipujete Lukeho, ale pozor, tentokrát na Pětníčkovi. Dalšími jezdci byl Kid na Merlinovi, Happy na Badyskovi a Verča na Laně. Mohla bych teď psát dlouze o průběhu celého dne i večera, o počtu zúčastněných osob i koní a další spoustu podrobností, ale to by bylo jen mlácení prázdné slámy, protože to vše si snadno najdete na stránkách Úsováků. 🙂 Takže se spokojím jen konstatováním, že letošní Hubertova jízda v Úsově se i přes drobné chybičky vydařila. A na sám závěr vám ještě prozradím, že Luke večer vyhrál díky koupi losu malé živé prase, a tak se momentálně náš „ Zoo koutek“ opět rozrostl o další hladový krk. Tak a to už je vše, snad jen pár fotek z nakládání a Úsova.

San

Fotografie z akce, odkazy na další fotogalerie: foto1, foto2.

6. 11. 2012
Vyjížďka
na Rabštejn

Již staré moudré přísloví tvrdí, že nejen prací, živ je člověk. A protože moudrých slov by si měl člověk nejen vážit, ale především se jimi řídit, rozhodli jsme se také trochu odměnit za zdařilou sezonu. Domluvili jsme se proto 3. 10. na malé vyjížďce.
Luke si nasedlal oblíbeného Merlina, já (tedy San) svou Lanu, Milan se posadil do sedla Zity a Zdeňkovi byla přidělená Jiskra.
Je pravdou, že jsme se původně chtěli vydat na výlet již během dopoledne, ale nakonec se nám to zadařilo až po obědě. To se na nás konečně chvílemi usmálo i sluníčko.
Cesta byla báječná, i když si na nás připravila nejedno překvapení v podobě proměny, zásluhou těžké lesní techniky, na tankodrom. Rovněž tak i pěšinky končící v hustém podrostu. 🙂 Ale co by to bylo za výlet, kdyby nebylo nač vzpomínat.
Ze sedel neunikly naší pozornosti vedle nádherných výhledů do krajiny ani spousty bedel a skupina 8 laní s nádherným majestátným jelenem, ale k vidění toho bylo opravdu mnohem víc, jen jsem nestačila fotit a koukat se zároveň a tak jsem dala výjimečně přednost koukání. 🙂 Asi po 2,5 hodinách jsme se dostali k pomyslnému,  cíli výpravy, tedy k turistické chatě pojmenované stejně jako místo samotné, tedy Rabštejn. Samozřejmě jsme na chvíli sesedli, aby si koně malinko odpočinuli. Museli totiž, s námi v sedlech, překonat poměrně značné převýšení 350 m. Nejdříve se s námi spustili až na samé dno hlubokého údolí, jímž protéká Dlouhý potok a pak zase naopak vyšplhat, až na vrcholek protějšího kopce. A tak chvíle odpočinku přišla vhod jak koníčkům tak i nám, zvláště když mužští zjistili, že si mohou koupit i točené pivko :-), nu a já zase kofolu, neměla chybu. Asi po tři čtvrtě hodinovém odpočinku jsme se opět s chutí vyhoupli do sedel a po krátké poradě, zda se ještě vydat dál směrem ke Skřítku, nebo se již vracet, zvítězil pokročilý odpolední čas a hlavně povinnost postarat se o všechny koníky na Jestřábí. Ta zůstala především, ostatně jako vždy, na Lukem. I zpáteční cesta byla plná nevšedních zážitků a nádherné podívané na zapadající sluníčko. Nu a jak už to v takových případech bývá, večer jsme se ještě sesedli ve velké klubovně, abychom jednak ochutnali bedle, které cestou ukořistil Milan, a já nasmažila, ale také ještě chvíli popovídali, zazpívali a hlavně začali opětně plánovat další akce JK.
Co říct závěrem? Snad jen to, že zmíněná trasa je opravdu moc pěkná, ale nehodí se pro úplného začátečníka. Nicméně již mírně pokročilý jezdec si ji může dopřát, tedy samozřejmě jen na našich hodných koníčcích!:-)
Proto jsme se rozhodli zařadit ji do naší víkendové nabídky, ale o tom se dozvíte zase v jiné rubrice. Zde už jen na dokreslení přidávám pár fotek.

San

Fotografie z akce

13. 10. 2012
Indiánské léto – Manitou nám přál

Je zde nový týden a s ním i čas na pár řádek od nás. Tedy z SK Břidličná i JK Jestřábí o.s. Václavov u Oskavy. Tyto dva kluby se totiž již podruhé spojily, aby připravily víkendový den pro všechny bez rozdílu věku – děti, mládež i dospělé, kteří upřednostní pobyt na zdravém vzduchu před vysedáváním u PC.
Po úspěšném programu nazvaném Tenkrát na Západě nás nyní čekalo Indiánské léto, naplánované na 13.10.
Ještě v pátek to však moc nadějně nevypadalo, chlad, vítr, zamračeno. V noci se přidal i silný déšť, takže se organizátoři začali trochu obávat, jak to celé dopadne. Jasně, že byl připraven program tak, aby se dal uskutečnit v suchu i za nepříznivého počasí, u kamen bylo připraveno dříví, v hrnci dostatek horkého čaje…, ale to hlavní, projížďka na koníčcích, ta přece jen potřebuje trochu sucha, proto ta obava.
Ale sobotní ráno nás přivítalo slunečními paprsky 🙂 ! Takže bylo hned jasné, že tentokrát pro nás bude 13 šťastným číslem a indiánský patron Manitou nám bude přát. Naše očekávání se nejen splnilo, ale skutečnost předčila i ta nejoptimističtější naděje. Bylo by možné psát o každé z disciplín i o připraveném občerstvení. Ale jsme si jistí, že daleko výstižnější než spousta písmenek budou pořízené fotografie. A pokud byste jich chtěli vidět víc nebo se dovědět cokoliv bližšího, stačí, když se kouknete na stránky www.jkjestrabi.cz.
Jen pro úplnost ještě dodáváme, že na akce, ale i mimo ně, můžete přijet po domluvě kdykoliv, a už se na vás moc těšíme.
Další nejbližší akcí, kterou SK Břidličná nyní chystá, je už tradiční Uspávání broučků, které se uskuteční dne 31.10. Ani zde nebude chybět spousta zábavy, a jak se již stalo zvykem, i lampiónový průvod. Takže se už na všechny malé i větší broučky se světýlky i bez nich moc a moc těšíme!!! 🙂

San

Fotografie z akce

22. 09. 2012
Tenkrát na Západě

Jak jsme slíbili, pokusíme se na našich stránkách nejen informovat o připravovaných akcích, ale v rubrice Ohlédnutí, napsat pro vás i pár řádků a zveřejnit fotky z akcí, které se uskutečnily.
A tak je třeba napsat i o první akci z cyklu 3 víkendových programů, které uskutečňujeme ve spolupráci se Studentským klubem (SK) Břidličná, pod společným názvem Víkend bez PC. První z řady, nazvaný Tenkrát na Západě, se uskutečnil 22. 9. 2012. A nutno říci, že přes nepřízeň počasí se opravdu vydařil, o čemž svědčí i pořízené fotografie. Pro všechny byla připravena celá řada her, soutěží i předváděček – rýžování zlata, hod lasem, střelba, ukázka okování koně, ale i samotná projížďka na koníčkovi…. Jen pro úplnost, na akci jsme přivítali víc jak 50 návštěvníků.
Ale přece jen si ještě pár vět neodpustím. J Bylo by totiž chybou nezmínit se, že víkendu se jako host a překvapení pro přítomné zúčastnil i kamarád pan Ladislav Šín, přezdívaný Gin – Mistr světa v práskání bičem, který získal svůj titul na Mistrovství světa v ovládání biče v americkém Las Vegas v roce 2004. Uspořádal pro přítomné zájemce i malou ukázku a co víc, nechal je i vyzkoušet si práskání svými biči.
K pohodě přispěl i oheň v krbových kamínkách, stále teplý čaj, domácí fazolová polévka a grilovaná uzenina s pečivem. 🙂
Ale hlavní podíl na pohodovém průběhu akce měli přítomní členové z obou našich spřátelených klubů v roli pořadatelů, kteří neváhali věnovat svůj um, čas a dobrou náladu.
Moc jim za to děkuji!
Nu, a když si klepnete na odkaz foto, dozvíte se zbytek. 🙂

A nezapomeňte, druhý víkend, tentokrát nazvaný Indiánské léto, se uskuteční 13.10 2012.
Jste srdečně zváni, a nebojte se, i zde chystáme nějaké to překvapení. 🙂

Za všechny členy JK a SK vás zdraví,

San

Fotografie z akce

28. 07. 2012
Libina – Pivní slavnosti

Kde jsme se tam vzali? Požádal nás o to pan starosta Libiny –  Mgr. Ing. Tomáš Kobza, abychom pomohli s programem. Naším úkolem bylo povozit děti na koníčcích.
Samozřejmě jsme takovému přání vyhověli, co kdybychom tak přispěli k objevení nového Váni. 🙂
Proto jsme si  upravili  vlastní program tak, abychom  se dvěma koni – Plamínkem a Lanou,  přijeli včas.
Nejdříve se zdálo, že díky vysoké denní  teplotě mnoho zájemců nebude, ale skutečnost byla zcela jiná. Během chvilky se kolem nás vyrojilo hejno malých zájemců a zájemkyň o povození. Louka byla posečená, jen díky předešlé bouři o něco vlhčí, což pociťovali zejména vodiči Verča a Lubor, ale úsměv dětí vše srovnal.
Pokušení povozit se na koníčkovi neodolal ani sám pan starosta, který celou akci zaštiťoval a to jak z funkce starosty obce, tak i velitele družstva hasičů. Vždyť právě oni jsou již po několikáté hlavními organizátory celé akce.
Tak se i on vyšvihl do sedla a objel si „své“ kolečko. Že ho nikde na fotkách nevidíte? Tak to se jen špatně koukáte. My vám prozradíme, že je to ten pán s velkým bílým knírkem. 🙂
A proč se zrovna takto maskoval? Na to by vám nejlépe odpověděl on sám.
My jsme se to, ale také snažili zjistit, a doneslo se k nám, že se zde čepovalo nejen mnoho druhů piva, ale i kofola. Nu, a firma Kofola a.s., přispívá o letošních prázdninách  k veselí dětí, rozdáváním výše zmíněných bílých knírů.  A co by to bylo za starostu, který by pokazil legraci v rámci zábavného odpoledne.

Fotografie z akce

27. září 2011
Cesta za dobrodružstvím

Nový školní rok nepřináší žáčkům jen nové starosti a povinnosti, ale rovněž by měl přinášet i nové radosti. To si uvědomují i pedagogové ZŠ Břidličná. Proto již od září uskutečnili ve spolupráci se Studentským klubem (SK Břidličná) dvě výpravy za nevšedními zážitky. Tou první byl celodenní výlet do Olomouce na Mistrovství ČR v hodu mobilem, o němž jsme se zmínili již před časem.
Druhá akce, se uskutečnila 27. září. Tentokrát šlo o půldenní výlet určený jako odměna pro nejlepší sběrače druhotných surovin (starého papíru, PET vršků, použitého hliníku, vybitých baterií, vysloužilých drobných elektrospotřebičů a nefunkčních eko- žárovek ), ale i bylinek a sušené pomerančové i citrónové kůry. Vzhledem k tomu, že šikovných žáků, kteří se chtějí přičinit o hezké okolí a dle svých sil přispět k ochraně přírody je u nás hodně, bylo opravu těžké vybrat těch 45 nej.   A protože píle si zaslouží super odměnu, kola autobusu zamířila neomylně do Václavova u Oskavy, kde má své sídlo JK Jestřábí. Na děti zde čekalo vedle stáda koníčků, z nichž dva byli již i nasedlaní (Lana a Jiskra) a připravení každého zájemce povozit, také další překvapení v podobě terče a painballových pistolí, z níž po předchozí instruktáži a za bedlivého dozoru školeného instruktora, mohl každý zájemce vypálit 3 rány. Správně tušíte, že se nenašel nikdo, kdo by se této možnosti vzdal. Jen tak pro zajímavost, nejšikovnější střelkyně, byly dvě dívenky.
Na čerstvém vzduchu vždy brzy vytráví, a co pak, když je hlad? I nato bylo pamatováno připraveným ohništěm s hromadou dříví.  Proto netrvalo dlouho a nad údolím se kromě veselého smíchu, zvuků kytary a zpěvu, linula i neodolatelná vůně opékaných špekáčků .
Je třeba psát dál o tom, že atmosféra byla perfektní, počasí přálo, děti byly milé a ukázněné, všem se výlet moc líbil a těší se na další? Myslím, že to vše jasně dokazují pořízené fotografie i příslib, že pokud to počasí dovolí, přijedou sem alespoň ještě jednou v průběhu listopadu.
Pokud se vám líbí naše akce, a chtěli byste je i Vy podpořit, budeme moc rádi. Dovolujeme si proto upozornit, že právě probíhá velký sběr starého papíru, jehož první kolo bude ukončeno k 25.10.  a vysloužilých drobných elektrospotřebičů – do 20.11. 2011. Ale naše sběrové akce,
jsou celoroční a za jakékoliv množství moc děkujeme.

K.D.

Komentáře nejsou povoleny.